Jedna z největších ratingových agentur Moody's snížila Číně koncem května rating, protože v zemi narůstá národní dluh a uvadá ekonomický růst. Zvony zvoní na poplach, protože je to vůbec poprvé za posledních 30 let, co tato agentura Číně rating snížila.

Strach týkající se čínského stále narustajícího dluhu je dlouhotrvající, a Mezinárodní měnový fond vloni na Čínu zatlačil, aby se tímto problémem začala neodkladně zabývat.

Snížení ratingu Číny odráží přesvědčení agentury Moody's, že se finanční síla Číny začne v blízké budoucnosti nevyhnutelně podkopávat, ale nebude to výsledkem jen dluhové krize Číny, ale také zpomalujícího se potenciálního růstu. Tyto dva faktory vytvoří pro vládu větší počet podmíněných závazků.

Paradoxní situace současného ekonomického problému Číny tkví v tom, že vláda sice do ekonomického růstu země nalila miliony skrz infrastrukturu, nemovitosti, korporátní dohody a vysokorizikové investiční politiky, ale udělala to prostřednictvím finančních prostředků z úvěrů. To naznačuje, že byl vysoký růst čínské ekonomiky v podstatě jen uměle vytvořen. Čínská ekonomika bude potřebovat stejné množství investic na dluh, aby mohla růst podobným tempem jako v minulosti.

Jenomže Čína si navýšení svého stávajícího dluhu nemůže dovolit. A vzhledem k tomu, že nedokáže udržet ani finanční objem předešlých investic, protože už jí nebudou poskytnuty další úvěry, se bude její ekonomika zpomalovat, jak agentura Moody's naznačuje.

Původ čínské závislosti na dluzích lze datovat zpět až k finanční krizi zroku 2008, kdy Čína vykazovala nejvyšší ekonomický růst vůbec a HDP ve výši 4,558 triliónů dolarů. Globální růst zakolísal a Čína ve velkém budovala letiště a dálnice, které byly financovány na dluh. Dluh Číny v poslední době každoročně stoupal zhruba v hodnotě rovnající se 15 % čínského výstupu a ekonomický růst země se propadl k hodnotám 6,5 až 7 %. Samotný dluh se od roku 2001 do roku 2008 změnil téměř minimálně.

Nahromadění dluhu také napomohly vysokorizikové investice, například politiky nabídnuté společnostmi jako například Foresea Life Insurance. Jejich produkty slibovaly dvojnásobné úrokové sazby v porovnáním s úrokovými sazbami běžných bankovních účtů, čímž bylo k investicím pobídnuto široké spektrum obyčejných investorů. Společnost Foresea pak uskutečnila spekulativní operace, když velký finanční obnos investovala do nemovitostí, korporátních dohod a na nestálý čínský trh dluhopisů.

Ale čínská vláda se i tak snaží ekonomiku stabilizovat a ošemetným investičním metodám se vyhnout. Prezident Si Ťin-pching uvedl, že jsou finance základem moderní ekonomiky a že se nám ve finančním sektoru musí dařit nadmíru dobře, abychom mohli zaručit stabilní a zdravý ekonomický rozvoj. Regulátoři většinu nových politik společnosti Foresea zakázali a jejícho předsedu z oblasti pojišťovnictví vyloučili, protože společnost prodávala dluhopisy s velkými výnosy, i když měla povolení uzavírat pouze nízkorizikové životní pojistky.

Čína ale stále čelí problému zpomalující tvorbě akciového kapitálu, protože snižující podíl celkových výdajů lze přičíst investicím. Monetární politika je omezená rizikem stimulace obnoveného odlivu kapitálu, a tak břemeno růstu padne na fiskální politiku, která zvyšuje vyhlídky na splacení dluhu, protože vládní výdaje musejí být financovány z externích zdrojů.

Čínu tedy čeká nejistá cesta a musí být přijato řešení, které bude jak vyrovnané, tak i izolující.